Světová těžba zemního plynu

Zemní plyn je energeticky velmi významnou komoditou, jeho ložiska se nacházejí zejména tam, kde je možné těžit i další cennou surovinu – ropu. Jaká jsou světově nejvýznamnější ložiska zemního plynu?

Především jde o největší země světa. Nejvíce zemního plynu totiž vlastní Ruská federace, Kanada a USA, ve velkém množství se pak také zcela pochopitelně těží i v rámci Perského zálivu. Dalšími státy, kde je zemní plyn hlavním vývozním artiklem jsou prakticky všechny lokality v Asii snad jen kromě Nepálu a Mongolska a samozřejmě i Jižní Amerika. Afrika je na zemní plyn naopak poměrně chudá, Popelkou je pak i Evropa vyjma přímořských oblastí, protože Anglie a Itálie patří k opravdu světovým producentům zemního plynu.

Zemní plyn navzdory laickým předpokladům nenajdeme vždy v jedné konkrétní podobě, existují totiž hned čtyři druhy zemního plynu. V první skupině je takzvaný zemní plyn suchý, který obsahuje velké procento metanu (až 98 procent) a malé množství vyšších uhlovodíků. Do druhé skupiny spadá zemní plyn vlhký, který má o něco málo větší podíl uhlovodíků než suchý zemní plyn.

Třetí v pořadí je zemní plyn kyselý, který se musí v opravárenských závodech zbavovat nežádoucího sulfanu. Poslední, čtvrtá skupina, sdružuje zemní plyn s vysokým obsahem inertů (oxid uhličitý, dusík).

Nejčastěji těženým zemním plynem je takzvaný naftový zemní plyn, jenž vznikne společně s ropou. Existují ale i ojedinělá ložiska, kde je možné těžit zemní plyn i bez přítomnosti ropy.

Pokud vezmeme v úvahu celosvětové zásoby zemního plynu, podle odborníků by jejich těžba mohla bez problémů pokračovat zhruba po další dvě nadcházející století. Zásoby ropy, které jsou zatím takzvaně prokázané, by měly stačit při současném tempu těžby ještě zhruba dalších padesát let. Pro zajímavost, jedná se konkrétně o astronomických 160 tisíc miliard krychlových metrů zemního plynu. Asi dvě třetiny těchto zásob se nacházejí na pevnině, zbytek se pak těží v mořských šelfech (tj. pevninách). Na pevnině se těží hlavně v Rusku, pod mořským dnem se těží u britských či norských břehů. Po vytěžení se musí zemní plyn upravit natolik, aby se dal komerčně využívat, jeho technologie čištění je závislá na celkovém složení. Čím méně uhlovodíků zemní plyn obsahuje, tím je čistší, pokud to řekneme laicky. 

Zemní plyn všude kolem nás

Zemní plyn je vlastně velmi čisté a bezpečné palivo, v základní podobě jde o hořlavou látku bez zápachu a barvy. Pokud zemní plyn spalujeme, uniká do vzduchu jen naprosté minimum škodlivin, pokud tedy bereme v potaz fosilní paliva jako taková. Zemní plyn využíváme nejen v domácnostech, ale také při vytápění nejrůznějších objektů a ve stlačené formě se v moderní době používá i jako pohon motorových vozidel (LPG – tj. jeho zkapalněná podoba, CNG tj. jeho stlačená podoba).

Ač se nám to možná vůbec nezdá, zemní plyn je nadmíru ekologický. Spaliny totiž neobsahují žádné oxidy síry nebo jiné škodlivé látky. Na rozdíl od benzínu či nafty produkuje jen minimum škodlivých exhalací. A jako by toho nebylo snad ještě málo, musíme plyn pochválit ještě v jednom ohledu. Je totiž nejšetrnější ze všech obnovitelných zdrojů. Ano, čtete správně. Plyn patří na rozdíl od ropy mezi obnovitelné zdroje. Nemusí se nijak zdlouhavě upravovat, a proto nepatří mezi zrovna finančně nákladné komodity. V neposlední řadě je pak ve srovnání s jinými fosilními palivy vysoce výhřevný.

Ve svých prvopočátcích byl zemní plyn používán hlavně k veřejnému osvětlení, v současné době je nezbytný pro naše domácnosti a prim začíná hrát i v silniční dopravě. Ti, kteří zemní plyn nazvai palivem jednadvacátého století, mají rozhodně svým způsobem pravdu.

Složení zemního plynu je následující. Minimálně 98 procent tvoří CH4, tedy metan. To je vůbec nejjednodušší uhlovodík, je lehčí než vzduch a vzniká hlavně z produkce živých organismů. Využívá se samozřejmě hlavně v energetice a je v mikroskopickém množství zastoupen i v atmosféře. Zemní plyn dále obsahuje přibližně jedno procento vyšších uhlovodíků. Zhruba 0,1 procenta pak tvoří oxid uhličitý a zbylý, takřka již mikroskopický podíl, zahrnuje obsah dusíku a síry.

Aby byla zvýšena bezpečnost používání zemního plynu, přidává se do něj při jeho distribuci několik zapáchajících plynů (proces takzvané odorizace), aby již pouhým čichem bylo možné zjistit jeho vysokou koncentraci ve vzduchu. Zabraňuje se tím tomu, aby se jeho koncoví uživatelé v domácnostech nešťastnou náhodou udusili nebo tomu, aby v nevětraných podzemních garážích docházelo k pravidelným silným výbuchům a případně i ztrátám na životech.

 

Fixace cen zemního plynu

Dny, kdy bylo venku přes třicet stupňů, a my jsme se schovávali před slunečnou výhní, jsou již dávno pryč. Podzim je tu v plné parádě, takže nikoho nepřekvapí, že je třeba už i v našich interiérech přitápět. Máme na výběr hned několik možností, velmi rozšířené v našich podmínkách však je vytápění zemním plynem. Tento druh energie, samozřejmě stejně jako všechny ostatní, není zadarmo. Za dodávku je třeba zaplatit. Je určitě vhodné prozkoumat jednotlivé nabídky zprostředkovatelů a dodavatelů, srovnat veškerá pro a proti a potom teprve zvolit takového, který je pro nás nejvhodnějším řešením. S problematikou odběru zemního plynu souvisí i pojem fixace cen, jistě jste o něm již něco slyšeli, avšak o co se vlastně jedná již tak každý detailně neví!

Co je to fixace cen zemního plynu?

Fixace ceny zemního plynu znamená v podstatě garanci, že určitou dobu budete platit za plyn stejnou cenu, tedy ani vyšší a samozřejmě ani menší, druhá možnost však dnes není vůbec reálná. Zprostředkovatelé, kteří fixaci cen nabízí, však mohou zaručit pouze stejnou cenu za dodávku plynu. Druhá věc je potom cena za distribuci plynu, kterou reguluje stát, a která tvoří zhruba čtvrtinu výsledné sumy. Cenu za distribuci vám nikdo garantovat do jakéhokoliv výhledu nemůže a ani nebude!

Vyplatí se fixace cen zemního plynu?

Určitě vás tedy bude zajímat, zda má vůbec cenu na tzv. fixační tarif přistupovat? Jestli se vůbec vyplatí? Odpověď na tuto otázku se v podstatě rovná věštění z křišťálové koule. Jde totiž o to, jak se bude cena za zemní plyn vyvíjet. A co na to samotní dodavatelé? Obecně se setkáváme se dvěma názory. První skupina tvrdí, že se celková cena bude jen nepatrně zvyšovat a druzí si potom netroufnou říkat vůbec nic!

Fixační tarif, který vám poskytovatel plynu nabízí, vám doporučujeme využít pouze v případě, že celková cena za dodávku i za distribuci výrazně nepřevyšuje tu, kterou platíte v současné chvíli!

Stane se břidlicový plyn energetickou budoucností?

Břidlicový plyn je významným zdrojem přírodního plynu, který se nachází ve formacích břidlic. Jeho využívání by mohlo vést ke snížení dovozu energie a k větší energetické nezávislosti. Velká ložiska tohoto plynu se nacházejí ve Spojených státech, Číně nebo Argentině. Nekonvenční tzv. břidlicový plyn už výrazně změnil americký trh a do roku 2025 by mohl poskytovat až 30% celkových světových dodávek energie. Zatímco ve Spojených státech existuje v současné době přes 25 tisíc vrtů, v Evropě jich je pouze 31 zkušebních, a to většinou v Polsku.

O případné těžbě se začalo mluvit i v některých státech Evropské unie. Mezi ně patří například Rakousko, Německo nebo Polsko. Kromě pozitivních faktorů plynu se ale hovoří i o těch negativních. U těžby existuje možnost znečištění podzemních vod, proto se Bulharsko a Francie zatím rozhodly pozastavit veškeré plány týkající se břidlicového plynu a jeho těžby. Podle odhadů by se i na území České republiky mohla ložiska plynu objevit. Prozatím však Česká republika nehodlá těžbu břidlicového plynu povolit.

Mezi země, které o těžbě uvažují, patří především Polsko. Hned ze začátku se začalo mluvit o velkých nalezištích se slibnými zásobami. Polsko okamžitě zahájilo průzkum ložisek a očekávaly se dobré výsledky, které by vedly ke snížení dodávek plynu z Ruska. Ve Varšavě už udělily přes 100 licencí pro průzkum těžby a se samotnou těžbou hodlali začít již v roce 2015. Následně ještě polská vláda stanovila nové daně z těžby zemního plynu a ropy.

Teď to ovšem vypadá, že ložiska břidlicového plynu nejsou tak velká, jak se původně očekávalo. Podle ExxonMobil, americké nadnárodní korporace zabývající se těžebním průmyslem, nemají naleziště dostatek plynu, který by se dal komerčně využít. Průzkumy i nadále pokračují, ale jestli bude budoucnost stejně růžová, jako tomu bylo ve Spojených státech, si budeme muset ještě počkat.

Co skrývají nová podmořská naleziště zemního plynu u Řeckých břehů?

Ekonomika těžce zkoušeného Řecka je dost možná zachráněna. Při správném využití se mohou naleziště zemního plynu využívat pěknou řádku let, v podmořských nalezištích je této drahocenné látky takřka nekonečné množství, jeho hodnota je kanadskými odborníky odhadována na astronomických 600 miliard eur.

Objem řecké ekonomiky poklesl během čtyř let ze 210 miliard eur na nynějších 170 miliard, zoufalé úřady této středomořské země dokonce odstartovaly přípravu výstavby okruhu Formule 1, a to jistě jen proto, aby se podařilo alespoň částečně a přechodně zastavit růst nezaměstnanosti. To ale možná do budoucna nebude potřeba, v moři jižně od ostrova Kréta leží podle posledních průzkumů kanadských odborníků na tři a půl bilionu krychlových metrů zemního plynu. Řecká ekonomika sice vyváží magnezit a bauxit a další kovové nerosty, přičemž ložiska ropy jsou takřka vytěžená, tohle ale asi nikdo nečekal. Do Řecka se totiž v posledních letech energie spíše dováží než vyváží, pět procent řeckého domácího produktu jde meziročně na krytí dovozu potřebných energií.

První ložiska bude moci Řecko otevřít už během pěti let, první výsledky geofyzikálních prací budou k dispozici veřejnosti už v létě roku 2013. Ve prospěch Řecka mluví i nedávno objevená ložiska zemního plynu u albánských břehů, Středozemní moře je v tomto ohledu asi ještě dosti neprozkoumanou lokalitou. I když je třeba brát počáteční odhady trochu s rezervou, dost vysoká čísla se odhadují i v případě zemního plynu u břehů Španělska nebo Itálie – ekonomiky těchto států na tom jsou přitom podobně bídně jako ta řecká.

Řecká ložiska zemního plynu by přitom mohla obsahovat i tři miliardy barelů ropy, obě suroviny totiž vždy jdou ruku v ruce. Významnou vzpruhu pro ekonomiku a spoustu tolik potřebných pracovních míst by tak Řecku spadlo přímo do klína. Trochu to připomíná nekonečné zásoby stříbra v českém království, které na této surovině také pohádkově zbohatlo. Podle slov řeckého ministra energetiky Evangelose Livieratose existuje velká šance na konečný úspěch.

Řecká vláda vybírala ze sedmi firem, které měly na zakázce zájem, výběrové řízení nakonec vyhrála norská firma PGS, která zřejmě začne s přípravnými pracemi na těžbu v horizontu několika měsíců.

 

 

 

E.On

E.On je původně německou společností, která vyrábí elektrickou energii, kterou následně distribuuje, podílí se také na distribucí zemního plynu domácnostem i nejrůznějším firmám. Vznikla v německém městě Düsseldorf v roce 2000 fůzí dvou různých firem VEBA a VIAG, kromě německy mluvících zemí působí E.On i v Polsku, České republice, Slovensku a Maďarsku.

Pro Českou republiku je E.On zejména dodavatelem elektřiny, přibližně šedesát tisíc českých domácností ale od této společnosti odebírá i zemní plyn, čímž se E.On řadí mezi největší dodavatele v republice a ani na ty nejdominantnější dodavatele příliš neztrácí. Stabilně největší pokrytí má E.On z hlediska odběrů plynu hlavně ve velkých městech, velké odbytiště má ale i například v Českých Budějovicích či Hodoníně. Nicméně, dodávky plynu může E.On distribuovat na celém území České republiky bez omezení, pokud chceme s touto firmou nově podepsat kontrakt o dodávkách plynu, není se určitě čeho obávat, pokud bydlíme i tam, kde s trochou nadsázky dávají lišky dobrou noc, milým bonusem je například i široké pokrytí zákaznických center.

Na oficiálních internetových stránkách společnosti E.On zjistíte pomocí speciální kalkulačky, kolik by mohla platit za plyn právě vaše domácnost. Založení společnosti Bayernwerk Bohemia, s.r.o. v roce 1999 předznamenalo vstup této německé společnosti i na český trh.

Společnost E.On působí na českém trhu s plynem již od ledna 2005, a sice prostřednictvím dceřinné společnosti E.on Czech, která je rozdělena do tří složek – E.On Energie, a.s., E.On Distribuce, a.s. a E.On Česká republika, s.r.o., která poskytuje předchozím dvěma pravidelný servis.

Co vlastně znamená značka E.On? E je zkratka pro energii, On znamená cestu vzhůru. Červená barva, do níž je zahaleno logo E.Onu, poukazuje zejména na dynamiku celé společnosti. Více než pětadvacet milionů spokojených zákazníků po celé Evropě a Spojených státech Amerických je důkazem spolehlivosti této německé společnosti.

Díky E.Onu můžete odebírat elektrickou energii i zemní plyn od jediného dodavatele, můžete tak podle tvrzení této firmy podstatně ušetřit, a to ať už sjednáváte energetické dodávky pro vaši domácnost nebo soukromou firmu.

 

Jak ušetřit za plyn?

Ať už žijete v městském bytě nebo třeba na venkově v rodinném domku, jistě oceníte užitečné rady ohledně spotřeby neustále se zdražujících energií. Jak tedy ušetřit za plyn?

Mezi dlouhodobá řešení se počítá například výměna starého plynového kotle za novější prototyp, který může snížit spotřebu klidně až o třetinu. Návratnost této investice je zhruba jeden až čtyři roky (podle poskytované slevy té které firmy), takže se podobný krok nepochybně vyplatí zvažovat.

Změna dodavatele zemního plynu vám ušetří jen zhruba tři až osm procent a nepočítá se mezi právě nejúčinnější řešení, ačkoliv platí samozřejmě to, že takové rozhodnutí nepotřebuje vůbec žádnou finanční investici a vše bude vyjednáno za vás skrze zástupce nového dodavatele. Roční úspora v řádech klidně i tisíců korun určitě také uleví obvykle velmi napjatému rodinnému rozpočtu.

Další možností, která je velice účinná, je zateplení domu nebo bytu. Tímto krokem lze snížit spotřebu zemního plynu při vytápění obývaných prostor až o 70 procent, navíc můžete za určitých podmínek získat i státní dotaci.

Dalším doporučením je kontrola všech plynových spotřebičů odborníkem, který odhalí případné závady, jež vás mohou jinak přijít na pěkné peníze. Tato kontrola se doporučuje provádět zhruba jednou ročně. Vhodné je i odvzdušňovat topnou soustavu, což by se mělo provést ideálně asi tak jednou za čtvrt roku.

Šetřit plynem ale můžete i při vaření. Vařte na co nejmenších hořácích, spotřebujete na přípravu jídla podstatně menší množství plynu. Používejte také pokličky na hrnce, jen touto zdánlivou drobností lze ušetřit až polovinu spotřeby plynu. Dbejte také na to, aby dna hrnců byla rovná, i takováto maličkost může snížit spotřebu energie až o třetinu.

Úspory jde získat i při ohřevu vody. Stačí se podívat, zda kohoutky těsní tak, jak mají nebo nenechat téct teplou vodu při čištění zubů. Důležité je také mít v koupelně raději pákové baterie, které mohou ušetřit ročně i pár stokorun. Výhodná je i úsporná sprchová hlavice, vyplatí se i instalace samostatného ohřívače v případě, že je váš odběr teplé vody vzdálen od hlavního zdroje.

 

 

 

 

Nebojte se změny dodavatele plynu!

Změnou dodavatele plynu můžete ušetřit klidně i tisíce korun ročně. Neexistuje totiž žádné nařízení, od koho můžete nebo nemůžete plyn odebírat a vzhledem k hojné konkurenci v tomto oboru můžete vybírat z celé řady nabídek.

Co vás čeká a nemine

Nemusíte se ani obávat složité administrativy, změnu dodavatele plynu za vás obvykle kompletně vyřeší nový dodavatel, tedy za předpokladu, že s tím budete souhlasit. Jediné, co je opravdu nutné, je ukončit smlouvu s aktuálním dodavatelem a podepsat kontrakt o dodávkách plynu s dodavatelem novým. Většina dodavatelů zemního plynu má i webové stránky, kde najdete pokyny na toto téma. Povětšinou se vše vyřeší skrze bezplatnou zákaznickou linku nebo on-line formulář.

Ve váš prospěch mluví v tomto ohledu i české zákony. Změna dodavatele plynu je totiž nejen zdarma, ale může být provedena každý půlrok. Toto právo je platné ze zákona od ledna 2007. Na internetu najdete i různé kalkulátory, které vám za okamžik vypočítají, u jakého dodavatele plynu nejvíce ušetříte. Navíc, žádné velké změny nečekejte, opravdu se změní jen firma a samozřejmě i částka na faktuře. Výměna elektroměru není nutná, stejně jako jakékoliv další, možná očekávatelné, záležitosti. Změnou dodavatele plynu ovlivníte jen část z jeho ceny, čtvrtinu částky za dodaný plyn totiž tvoří náklady na přepravu a jeho následné skladování. Přesto se ale změna dodavatele vyplatí.

V České republice najdete zhruba sto různých dodavatelů plynu domácnostem, reálně si ale můžete vybrat spíše jen z několika cenových nabídek. A budiž vám důrazně doporučeno, abyste zvažovali nejen výslednou cenu plynu, ale i bonusy, smluvní pokuty nebo třeba aktivační a deaktivační poplatky, pokud tedy o něčem takovém vůbec budete jednat.

Jak a z čeho vybírat

Na výběr máte například z Pražské plynárenské a RWE, ta má pod sebou hned čtyři regionální pobočky – RWE Energie (která zastupuje sever a západ Čech spolu s Prahou), Jihomoravskou plynárenskou, Východočeskou plynárenskou a Severomoravskou plynárenskou. Další možností je firma E.ON, dříve známá pod názvem Jihočeská plynárenská.

Se všemi těmito firmami můžete uzavřít buď smlouvu o sdružených službách dodávky plynu, nebo můžete také dokonce podepsat samostatné kontrakty s poskytovateli jednotlivých služeb. Výpovědní lhůta je obvykle stanovena na třicet dnů, u firmy E.ON je tato doba pro změnu tříměsíční.