Stane se břidlicový plyn energetickou budoucností?

Břidlicový plyn je významným zdrojem přírodního plynu, který se nachází ve formacích břidlic. Jeho využívání by mohlo vést ke snížení dovozu energie a k větší energetické nezávislosti. Velká ložiska tohoto plynu se nacházejí ve Spojených státech, Číně nebo Argentině. Nekonvenční tzv. břidlicový plyn už výrazně změnil americký trh a do roku 2025 by mohl poskytovat až 30% celkových světových dodávek energie. Zatímco ve Spojených státech existuje v současné době přes 25 tisíc vrtů, v Evropě jich je pouze 31 zkušebních, a to většinou v Polsku.

O případné těžbě se začalo mluvit i v některých státech Evropské unie. Mezi ně patří například Rakousko, Německo nebo Polsko. Kromě pozitivních faktorů plynu se ale hovoří i o těch negativních. U těžby existuje možnost znečištění podzemních vod, proto se Bulharsko a Francie zatím rozhodly pozastavit veškeré plány týkající se břidlicového plynu a jeho těžby. Podle odhadů by se i na území České republiky mohla ložiska plynu objevit. Prozatím však Česká republika nehodlá těžbu břidlicového plynu povolit.

Mezi země, které o těžbě uvažují, patří především Polsko. Hned ze začátku se začalo mluvit o velkých nalezištích se slibnými zásobami. Polsko okamžitě zahájilo průzkum ložisek a očekávaly se dobré výsledky, které by vedly ke snížení dodávek plynu z Ruska. Ve Varšavě už udělily přes 100 licencí pro průzkum těžby a se samotnou těžbou hodlali začít již v roce 2015. Následně ještě polská vláda stanovila nové daně z těžby zemního plynu a ropy.

Teď to ovšem vypadá, že ložiska břidlicového plynu nejsou tak velká, jak se původně očekávalo. Podle ExxonMobil, americké nadnárodní korporace zabývající se těžebním průmyslem, nemají naleziště dostatek plynu, který by se dal komerčně využít. Průzkumy i nadále pokračují, ale jestli bude budoucnost stejně růžová, jako tomu bylo ve Spojených státech, si budeme muset ještě počkat.

Co skrývají nová podmořská naleziště zemního plynu u Řeckých břehů?

Ekonomika těžce zkoušeného Řecka je dost možná zachráněna. Při správném využití se mohou naleziště zemního plynu využívat pěknou řádku let, v podmořských nalezištích je této drahocenné látky takřka nekonečné množství, jeho hodnota je kanadskými odborníky odhadována na astronomických 600 miliard eur.

Objem řecké ekonomiky poklesl během čtyř let ze 210 miliard eur na nynějších 170 miliard, zoufalé úřady této středomořské země dokonce odstartovaly přípravu výstavby okruhu Formule 1, a to jistě jen proto, aby se podařilo alespoň částečně a přechodně zastavit růst nezaměstnanosti. To ale možná do budoucna nebude potřeba, v moři jižně od ostrova Kréta leží podle posledních průzkumů kanadských odborníků na tři a půl bilionu krychlových metrů zemního plynu. Řecká ekonomika sice vyváží magnezit a bauxit a další kovové nerosty, přičemž ložiska ropy jsou takřka vytěžená, tohle ale asi nikdo nečekal. Do Řecka se totiž v posledních letech energie spíše dováží než vyváží, pět procent řeckého domácího produktu jde meziročně na krytí dovozu potřebných energií.

První ložiska bude moci Řecko otevřít už během pěti let, první výsledky geofyzikálních prací budou k dispozici veřejnosti už v létě roku 2013. Ve prospěch Řecka mluví i nedávno objevená ložiska zemního plynu u albánských břehů, Středozemní moře je v tomto ohledu asi ještě dosti neprozkoumanou lokalitou. I když je třeba brát počáteční odhady trochu s rezervou, dost vysoká čísla se odhadují i v případě zemního plynu u břehů Španělska nebo Itálie – ekonomiky těchto států na tom jsou přitom podobně bídně jako ta řecká.

Řecká ložiska zemního plynu by přitom mohla obsahovat i tři miliardy barelů ropy, obě suroviny totiž vždy jdou ruku v ruce. Významnou vzpruhu pro ekonomiku a spoustu tolik potřebných pracovních míst by tak Řecku spadlo přímo do klína. Trochu to připomíná nekonečné zásoby stříbra v českém království, které na této surovině také pohádkově zbohatlo. Podle slov řeckého ministra energetiky Evangelose Livieratose existuje velká šance na konečný úspěch.

Řecká vláda vybírala ze sedmi firem, které měly na zakázce zájem, výběrové řízení nakonec vyhrála norská firma PGS, která zřejmě začne s přípravnými pracemi na těžbu v horizontu několika měsíců.